Dudy, gajdy - archaický hudební nástroj můžeme v jeho různých podobách najít v hudebním instrumentáři mnoha národů. Nalezneme jej na britských ostrovech, Francii, Itálii, Španělsku, v dalších zemích Evropy, v Asii a na severu Afriky. V našem regionu byly gajdy nedílnou součástí podhorské karpatské pastevecké kultury. Dnes se blíže podíváme domů na gajdy a gajdošskou muziku našeho regionu. O dudách i gajdách ostatních kapel budete moci číst i v dalších vydáních Hutníka a rovněž o muzice a hudebních nástrojích budou zasvěceně povídat samotní gajdoši na festivalu.

Ve Slezsku se gajdy ustálily v podobě gajd dvojhlasých, kde první hlas obstarává melodická píšťala přednička a zadní píšťala basová - huk. Vzduch do zásobníku vyrobeného z kozí kůže zvaného měch se vhání dýmákem, nářečně duchočkem.

 Pohlédněme blíže do hudební kuchyně našich jihotěšínských hrčavských gajd, tak jak je uslyšíte v podání Gajdošské muziky Vladka Zogaty. Muzika zpracovává materiál z oblasti Hrčavy, obce ležící ve Slezsku na pomezí Polska, Slovenska a České republiky, kde se živé lidové zvyky dochovaly až do padesátých let tohoto století. Muzika nese název podle gajdoše Vladka Zogaty nositele ocenění „Laureát MFF Strážnice za udržování rodové hudební tradice“, se kterým muzika v 80 létech minulého století založila svou činnost. Gajdoš Vladek Zogata  nese obrovskou zásluhu na tom, že hrčavské písničky hrají muzikanti nejen na Moravě a ve Slezsku, ale i v různých koutech světa.

 Na festivalu nám jihotěšínské gajdy představí syn Vladka - Jiří Zogata. Uslyšíme zvuk gajd, odlišujících se od ostatních délkou huku a laděním do D. Nejčastěji se kdysi na Hrčavě a v okolí gajdovalo v obsazení gajdy a skřipki. I dnes  muzika takto předává zvuk legendárních gajdošů  Pavla Zogaty a Pavla Krenželoka na Hrčavě.  Housle v primu plní specifickou úlohu vedení melodické i rytmické složky hry, do které zapadá neustálá improvizace gajd.  Pavel Zogata kdysi ve svých vzpomínkách uváděl, že často se k této základní dvojici přidávaly ještě další housle, které tak doplňovaly hru o harmonickou strukturu ve spodní poloze. A tak muzikantskou dvojku doplní  houslová kontra a přidá se i malá basička. Uslyšíme gajdošské seskupení, které se objevuje v celém karpatském oblouku až po východní Slovensko a Polsko. Velmi zajímavý je i styl zpěvu. Zpěváci zpívají v exponované horní poloze, přičemž tón se tvoří v krku bez rezonance. Zpěvák tedy doslova křičí.

 Významný je z hlediska historického i tanec „Ověnžok“, který patří k nejstarším dochovaným středoevropským párovým tancům. Jeho název vznikl pravděpodobně odvozeně z toho, že se tančil původně na hovězí kůži – hovězině.  Zřetelně je z něj vidět postavení ženy v tehdejší společnosti. Sedí pokorně na lavici a čeká, až ji muž k tanci vyzve, při tanci se neusmívá a ani se muži nedívá do očí. Tanec i píseň tak současně vyjadřují tvrdost a drsné životní podmínky horalů v Beskydech. (AA)

 
Gajdyseriál 2
Gajdoš - Vladek Zogata, hrčavské gajdy in C, houslista - Eduard Turoň
Gajdyseriál 4
Gajdyseriál 3

Hudební obory
Gajdyseriál:
Gajdyfest 2010 Třinec
Třinec
-
5. listopadu Zobawa
      19:00 - 22:00
Hrčava
- 6. listopadu stará hospoda
     17:00 - 19:00
Více o gajdyfestu 2010
„Zagrejće gajdźički“ aneb o gajdách ve Slezsku
  
A PLUS, spol. s. r. o.
Konská 50, Třinec